PREMIÉRA Horská dráha! Do Metropolu míří jedinečný film o hraniční poruše osobnosti

Olomouc zažije příští týden premiéru prvního a podle mnohých jedinečného dokumentu o fenoménu hraniční poruchy osobnosti. Při pražské premiéře bylo zcela vyprodáno.

Startuje tour po českých kinech s dokumentárním filmem Jonáše Motyčky o lidech, kterým do života vstoupila hraniční porucha osobnosti (HPO). „Horská dráha je unikátní dílo, které si dává za cíl destigmatizaci duševních onemocnění – nic podobného v České republice ještě nevzniklo,“ tvrdí režisér Jonáš, který sám trpí diagnózou HPO a ve snímku má navíc roli průvodce čtyřmi příběhy.

Rebeka, Taisa a Kuba...tři jména mladých lidí, kteří byli nuceni přizpůsobit život své diágnóze, doplňuje příběh Martiny, která jako čtvrtý aktér filmu vstupuje do děje jako člověk jejíž osud je spojený s hraniční poruchou jinak. Martina totiž reprezentuje skupinu blízkých...její dcera si kvůli této diagnóze sáhla na život. „Ve filmu skrze rozhovory a zdokumentování jejich prostředí přiblížíme, jaké to je mít život protkaný touto nemocí – zároveň chceme dát naději, že  bojovat se s HPO vyplatí,“ uzavírá Jonáš.

Olomoucká premiéra se odehraje 21. května od 20 hodin v kině Metropol. 

Co je hraniční porucha osobnosti? 

Hraniční porucha osobnosti (přesně: emočně nestabilní porucha osobnosti hraničního typu, dále jen HPO) je nejčastější poruchou osobnosti v populaci. Lidé s touto poruchou žijí v extrémech – buď je situace černá, nebo bílá. Buď milují, nebo nenávidí. Buď se mají nádherně, nebo jsou v hrozné depresi – nic mezi tím. Hraničáři, jak sami sebe lidé s touto poruchou nazývají, to nemají ve svém životě vůbec jednoduché. A určitě to nemají lehké ani jejich blízcí. Často je tato diagnóza nazývána rakovinou duše. Lidé s HPO se potýkají s velkými emočními výkyvy, depresemi, sebepoškozováním, negativním sebeobrazem, nízkým sebevědomím. Časté jsou také poruchy příjmu potravy (anorexie, bulimie aj.), stavy jako depersonalizace či disociace. Sebepoškozování, sebevražedné myšlenky a pokusy o sebevraždu je dostávají do péče psychiatrických léčeben. U HPO je nejvyšší riziko dokonaných sebevražd – pravděpodobnost sebevraždy je u nemocných až 400×vyšší než u zdravého člověka.

Zdroj: Centrum J. J. Pestalozziho, o.p.s.