Reportáž: po mítinku Angely Merkelové navštívil Prostějovan shromáždění Martina Schulze

Prostějovan a doktorand historie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Martin Hájek píše ze studijního pobytu v Brémách. Minulý týden navštívil mítink Angely Merkel, německé kancléřky a favoritky ve volbách do spolkového sněmu, které se v Německu uskuteční už v září. Teď se vypravil na předvolební setkání s lídrem německých sociálních demokratů Martinem Schulzem, nejvážnějším soupeřem Merkelové.

V pondělí 21. srpna, necelý týden po Angele Merkelové, vystoupil v Brémách její hlavní konkurent v boji o kancléřský post Martin Schulz. Populární sociálně demokratický politik je jedním z mála lidí, který se do národní politiky dostal z politiky evropské. Dlouhá léta býval poslancem evropského parlamentu, pět let mu dokonce předsedal. SPD se rozhodla využít jeho popularity a udělala z něj předvolebního lídra pro volby do Bundestagu a kandidáta na spolkového kancléře.

Na náměstí Marktplatz se stejně jako při příjezdu kancléřky sešlo velké množství lidí. Brémy jsou tradiční baštou SPD, která na brémské radnici vládne nepřetržitě již od konce druhé světové války. Publikum bylo podobně jako při návštěvě kancléřky Merkelové velmi pestré, v porovnání s ní ale Schulzova přítomnost přilákala větší pozornost mladší generace. Před hlavním projevem mluvili kandidáti a regionální osobnosti SPD, politické projevy byly prokládány živou hudbou.

Nástup Martina Schulze na pódium byl velmi působivou inscenací. Kandidát na kancléře zvolil dlouhou cestu skrze zástupy diváků, čímž vzbuzoval velkou pozornost shromážděných. Celý příchod byl navíc snímán na kamery a promítán na plátno.

Schulzův téměř hodinový projev byl z velké části věnován sociálním tématům. SPD je vládní stranou, a tak se jednoznačně nevymezoval vůči politice vlády, ale přesvědčoval voliče, že kdyby SPD vládě dominovala a měla pozici kancléře, byla by situace ještě lepší. Svůj projev začal konstatováním, že Německo je velmi úspěšná země, ale kritizoval, že se podíl na úspěchu netýká všech lidí, a poté dlouze kritizoval především jednotlivé nespravedlnosti pracovního trhu (mladí pracující na smlouvy s omezenou lhůtou, rozdíly mezi platy mužů a žen ad.). Martin Schulz se v celém projevu ostře vymezoval především vůči Angele Merkelové, které dával za vinu neprosazení mnoha témat ze sociálnědemokratického programu. Vyčítal jí, že neustále obhajuje současný status quo a nemyslí přitom na budoucnost. Kritizoval zvýšené výdaje na zbrojení. Přebytky rozpočtu (300 mld. €) by podle něj měly jít především do vzdělání od mateřských škol až po univerzity. Tématu vzdělání a podpory školství věnoval také značnou část projevu.

Krátce se zmínil i o pravicovém populismu, přičemž zkritizoval především protiuprchlickou a populistickou Alternativu pro Německo (AfD). Její zastoupení v Bundestagu označil za ostudu pro Německo, což se setkalo s bouřlivým nadšením publika. AfD je příznivci všech ostatních stran vnímána jako extrémistická a její koaliční potenciál je nulový. Negativně se také vymezil vůči tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoğanovi a jeho snaze vměšovat se do německých voleb (Erdoğan obvinil CDU, SPD a Zelené z protiturecké politiky a vyzval německé Turky, aby tyto strany nevolili. – pozn. autora). Schulz kritizoval stav demokracie a lidských práv v Turecku a řekl, že současný režim vede celou zemi do mezinárodní izolace. Poté ale podpořil Turky žijící v Německu, které označil za rovnocenné německým občanům, což se také setkalo se souhlasem publika

Poměrně značnou část projevu tvořila evropská témata. Schulz zdůraznil, že silné Německo je možné pouze v silné Evropě. Důraz na evropskou politiku podpořil svým osobním příběhem, kdy vyrůstal poblíž německo-nizozemsko-belgických hranic a dlouhá léta trávil jako poslanec v evropském parlamentu.

Stejně jako minulý týden u návštěvy Angely Merkelové, byl i Schulzův projev občas přerušován pískáním a skandováním protestujících. Podobná byla i hesla protestujících, kteří kritizovaly Schulze z levicových a extrémně levicových pozic. Mezi protestujícími byli i zástupci recesistické strany Die Partei, která si obecně utahuje ze všech politiků. 24. září němečtí voliči rozhodnou o rozložení sil v Bundestagu a vítěz voleb bude mít největší šanci na sestavění vlády a obsazené pozice spolkového kancléře. Průzkumy veřejného mínění z poslední doby dávají největší šanci CDU, které přisuzují okolo 38 %, druhé SPD přisuzují okolo 24 %, ostatní strany za nejsilnějšími dvěma stranami výrazně zaostávají.

Martin Hájek

Foto: Diana Elagina