Když člověka vypíská komunita, jsou všechno ostatní jen řeči
Znal jsem jednoho fotbalového trenéra. U nás na vesnici, nikam dál to nedotáhl. Měl s klubem…
03. 08. 2017 - 00:00
Autor tohoto textu připouští, že podobnost se skutečností je naprosto záměrná. Z pochopitelných důvodů proto uvádí jedno jméno tak, jak doopravdy zní, a ta ostatní jsou mírně pozměněna. Stalo se totiž toto: nižší administrativní pracovnice jednoho nejmenovaného Magistrátu, říkejme jí paní Kajlíková, dostala za úkol zfalšovat radniční dokument. Co se stalo potom? Sledujte zpravodajství z budoucnosti.
... a zveřejnil ho. Napsal článeček do regionálního plátku, zhruba do takového, jakým je Hanácký Večerník. A začaly se dít věci. Pod článkem se vyrojilo komentářů, jeden hezčí, než druhý. Paní Kajlíková se málem propadla hanbou, ale co naplat, dostala to od někoho Befehlem. Protože se na postarší kolena bála o práci, prostě poslechla nadřízené. Mimo jiné nějakého Pospíchala.
přičemž se přiznala, že dokument zfalšovala na příkaz nadřízených. Jestli byla prostořeká, nebo občansky statečná, nechť posoudí každý sám, ale je nasnadě, jaký vnitřní boj musela svádět, a zřejmě nejen v tomto případě. Je to jako když řídíš dodávku, a rozvážíš poštu. Šéf chce, abys stíhal víc zakázek a nutí tě jezdit po městě stodvacet. Buď budeš ctít dopravní předpisy a přijdeš o práci, nebo nepřijdeš o práci, a možná bude průser.
Šéfstvo se nejprve muselo vrátit z dovolené (na kterou nebohá paní Kajlíková nikdy nepojede, bo je to drahé). Bylo zjištěno, samozřejmě interním auditem, že skutečně došlo k přepsání dokumentu. Hlavní podezřelou se stala paní Kajlíková (kdo jiný ostatně).
Podle městské právničky muselo, jenže co teď chudera paní Kajlíková. Za dobrotu na žebrotu. Tak dlouho plnila pochybné příkazy šéfstva, až se ucho utrhlo. Šéfstvo na policii vypovědělo (respektive právní kancelář vypověděla), že o ničem nevěděli. Sice je to logický nesmysl, ale protože vtipy o polici nelhaly, komisař vyhodnotil jako pachatele paní Kajlíkovou. Pozměňování veřejné listiny, to máme až osm let.
Nikdo neví, jak k tomu došlo, ale k překvapení všech je vyhrálo Hnutí Pévéčíčko, a do koalice si vzalo socany a Fialovy fašisty. Primátorem se stal nějaký Jura Pospíchal. Polovina obyvatel města vzápětí emigrovala do Olomouce nebo do Držovic, paní Kajlíková emigrovat nemohla, protože je soudně stíhaná.
U Okresního soudu dotyčného města se řešila kauza pozměňování veřejné listiny. Primátor Pospíchal vypověděl, že získal důkazy, že v minulosti bylo pozměněno více listin, a pokaždé byly vytištěny na počítači paní Kajlíkové. Soud zvážil důkazy a poslal paní Kajlíkovou za katr na pět let.
Primátor města převzal na Krajském úřadě z rukou ředitele Blbáše cenu za transparentnost. Město na ni bylo nominováno právě v souvislosti s otevřeností vůči veřejnosti v případu Kajlíková...
Vlastimil Blaťák
Znal jsem jednoho fotbalového trenéra. U nás na vesnici, nikam dál to nedotáhl. Měl s klubem…
Poslední ročník festivalu Zahrada, který skončil především kvůli konfliktu s prodejci ve stáncích…
Veřejná image odborníka na oblast školství, kterou si mladší z Klausů dlouhá léta pečlivě a…
Jedno z takových těch cinklých "témat" posledních let je otázka České televize, která jakože…
Taková sestava milionářů, jaká se sešla na Business plese, se jen tak nevidí. Když došlo na…
Zahrádkářská kolonie na Nových sadech nadále jitří emoce ve městě, a je to dobře, protože se naplno…