Lanýžové degustační menu

Dovolená letos na lodi? ... a proč ne, když vám radí Ondřej Labuda

Dovolená letos na lodi?  ... a proč ne, když vám radí Ondřej Labuda

09. 06. 2018 - 00:00

Pozor, jedná se o článek staršího data a pod předchozím vydavatelem novin. Uvedené informace již nemusí být aktuální.

Narozdíl od jiných kluků se námořníkem stát nechtěl. Přesto se už jako dítě dostal na moře a uchvátilo ho. Na vlnách dnes tráví většinu svého času a živí se tím, že pronajímá lodě. "A není to vůbec drahé, jak si spousta lidí možná myslí," říká Ondřej Labuda ze společnosti Marais.

Cesty za životními osudy bývají křivolaké. Ondřeje Labudu, majitele společnosti Marais, dovedl k jachtingu a k lodím táta. "Po revoluci podnikal, a bylo toho moc. Pamatuju si tátu jako člověka, kterého jsem potkal vždycky ráno, nebo večer. Pamatuju si unaveného člověka v obleku," začíná vyprávět svůj příběh. V té nejhorší chvíli podnikání mu zatelefonoval bratr, jestli nechce jet na moře. "Tak si táta koupil letenku na Tenerife, nastoupil na loď a odplul do Karibiku. Při své první plavbě tak přeplul Atlantik. Tím si zamiloval moře. O dva roky později, to mi bylo deset, mě vzal na moře taky, jako dárek k narozeninám. Moje první chvíle na moři byly náročné, včetně silné mořské nemoci, ale nezapomenutelné," říká. Dnes žije jachtingem naplno a živí se pronájmem jachet i s kapitánem.

Kde jste byl na lodi nejdál?
Přes léto je jednoznačně sezóna tady v Evropě. Chorvatsko, Řecko, Španělsko, Itálie. Přes zimu se podívám i mimo Evropu, a nejzajímavější jsou určitě Karibik a Seychely.

Banner Florcenter
Seychely?
Ano. Tam je skvělé, že jsou dostupné jak letecky, tak papírově. Dřív to bylo snad jen pro Krejčíře, a pár vyvolených, ale dnes se tam dostanete za pár peněz. Stejně tak je velice zajímavá Indonésie, nebo třeba Thajsko. Seychely jsou ale top zážitek. Nevěřil jsem tomu, ale vládne tam absolutní socialismus. Přišel jsem do obchodu, a tam je šest oplatků. Oplatek, mezera, oplatek, mezera. Chcete jich deset? Nejsou. Docela chápu, proč ten Krejčíř tam udělal takový byznys s toaleťákem.

Když se jako suchozemec rozhodnu tímto způsobem strávit léto, co to obnáší?
To je jednoduché. Kontaktujte nějakou ověřenou firmu, a ona to celé nachystá. Vy musíte vědět kam chcete jet, plus mínus kdy chcete jet, a svůj rozpočet. Přičemž je velice zavádějící informace, že je to jen pro bohaté. Jak Chorvatsko, tak Řecko, ale i ten Karibik a Seychely stojí na pronájmu lodi úplně stejně. Naši zákazníci říkají, že loď je v sezóně levnější, než hotel. Prodražit se to může kapitánem, pokud nemáte kapitánské zkoušky. Kapitán stojí od padesáti do sta euro za den.  Ale udělat si kapitánské zkoušky není vůbec těžké.

Slyšel jsem, že je jakýsi rozdíl mezi kapitánskou zkouškou v Polsku a třeba v Chorvatsku.
Polské nevím, ale chorvatské a české, to je rozdíl. Chorvatské jsou levné, stojí 120 euro, a dají to v podstatě všem. My jsme už udělali sto, možná sto dvacet chorvatských kapitánů. Neudělal to jeden jediný. Tyhle papíry ale platí oficiálně jen v Chorvatsku. V Česku je to trošku složitější a trošku dražší, ale zase, není to nedostupné. Nějaká praxe, třídenní kurz, a zkouška.

Jak moc se takové cestování prodraží na poplatky v přístavech?
To záleží, kde. V Chorvatsku je to poměrně drahé, okolo sto euro na noc, možná jsou nejdražší na světě. Jenže chorvatské maríny, ty jsou absolutně nejlépe vybavené. Jsou tam restaurace, záchody, všechno. Třeba ve Španělsku je nutné rezervovat marínu měsíc, možná dva předem. Jinak nenajdete místo.  A v Řecku? Tam není v marínách často ani umyvadlo, ale noc stojí dvě eura.

Jak to potom vypadá na moři? Samozřejmě o tom mám tu přestavu, kterou jsem jako dítě získal při četbě Robinsona. Přijde bouře, a...
Záleží, jestli berete jachting jako relaxaci, nebo jako dobrodružství. Při přeplavbě Atlantiku vás jistě může potkat jakákoli bouře. Pokud se bavíme o letních plavbách v Evropě, kapitán vás nikdy nedostane do krizové situace. Zázemí je všude nadosah, vím, že přijde bouře, zajedu do maríny a zůstanu tam klidně tři nebo čtyři dny. Při přeplavbách se tomu často vyhnout nejde, ale kapitán by měl mít za prvé na lodi všechny bezpečnostní pomůcky.

Jak se na lodi řeší toaleta?
Opravdu to chcete vědět?

Chci.
Na lodi je toaleta, nádoba, která se vypouští přímo do moře. Je předpis, podle kterého šestnáct kilometrů od břehu vypustíte black tank. A moře to zpracuje.  Ale opravdu nechápu, že lodě jsou dnes často skvěle vybavené. Mají vařiče, chladničky na vína, ale toalety jsou naprosto nedostatečné velikosti. Jsou velmi nepohodlné a nikdo to moc nechce používat. Takže se chodí do moře. Na schůdkách v podřepu, chápete.

Co může překvapit nebo zaskočit člověka, který se plaví poprvé?
První aspekt je lidé šetří, jsou po ceně, vezmou tu nejořezanější nabídku, kterou můžou mít, a pak se diví, že se po nich chtějí další peníze třeba za úklid lodi.  Dalším problémem může být nezkušenost kapitána. My třeba nabízíme kapitány za různé ceny. Lidé občas namítají, že našli někde na internetu kapitána na dopravu a jídlo, a já se jim to snažím rozmluvit. Nejspíš nemá tolik zkušeností a může vás dostat do nebezpečné situace.

Jak často se stane, že loď ztroskotá?
Lidskou chybou? Těžko říct. Samozřejmě si všichni vzpomenou na případ Costa Concoprdia. Já si osobně myslím, že to je pojistný podvod. tahle loď by měla, stejně jako letadlo, jet v určité dráze, a neexistuje, aby někdo řekl, já jdu zamávat. Stejně tak bezpečnostní systémy té lodi by měly upozornit, že jede na útes. Ty systémy fungují tak, že kapitán dá buď Enter - vím o tom, anebo se ta loď zastaví. Můj názor je, že existovali lidé, kteří věděli, že loď narazí. Co se týče malých lodí, vinou nezkušenosti kapitána se to samozřejmě občas stát asi může.

Dotkli jsme se velkých výletních lodí. Jaký je rozdíl mezi malou jachtou a velkou lodí?
Na velké lodi je dva až pět tisíc cestujících. ta loď zakotví v malém městečku, které má tisíc obyvatel. Naráz tam vystoupí pět tisíc turistů a městečko je vzhůru nohama. Na velké lodi nikdy nebudete sám. Nikdy si neurčíte směr a čas plavby. Výhodou asi bude skvělé stravování a veškerá zábava kolem.
Vlastimil Blaťák

Další články