Historie olomouckých staveb: Zdíkův palác

Zdíkův palác, který byl v minulosti známý také jako Přemyslovský palác, je torzo románské budovy, které se nachází na Václavském náměstí v Olomouci. Budovu dal koncem 30. let 12. století postavit tehdejší olomoucký biskup Jindřich Zdík. V současné době je palác součástí prohlídkového okruhu Arcidiecézního muzea.

Zdíkův objekt v době svého vzniku doplnil již dříve založený kostel svatého Václava o obytnou část, spolu s kostelem tak začal vytvořil celek, kterému se v němčině říká Münster. Šlo o obydlí biskupa a dvanácti členů kapituly. 

V přízemí se mezi kostelem a tím, co se ne úplně přesně nazývá palácem, objevoval úzký obdelníkový ambit, takzvaná křížová chodba. Ten sloužil kromě komunikace kanovníkům také v procesích za křížem. A odtud pochází název. Z jeho východního ramene vedl vchod do kapitulní síně na místě dnešní dolní sakristie, dodnes dochovaný. 

V přízemí se nacházely další prostory, podle dochovaných pramenů nejspíš hospodářského rázu. Dodnes jsou osvětlované zachovanými štěrbinovými okny. V severním nároží patra se nacházela komnata s krbem v rohu a dvěma dvojitými okny uzavíratelnými pomocí okenic. Ta nejspíš sloužila biskupovi.

Z komnaty na jih vedla chodba, otevřená do prostranství před průčelím katedrály, na konci byl vstup do severní věže. A to buď do pokladnice, případně soukromé kaple biskupa, která ležela mezi věžemi katedrály. Dále se od komnaty k východu táhl sál, který nejspíš sloužil biskupovi a kapitule. Ten obsahoval tři trojitá a jedno dvojité okno. Do objektu se dalo dostat venkem a to po jednoramenném schodišti. Ostění vchodů jsou dodnes dochovaná v přízemí i v poschodí. 

V patře východního příčného křídla v místech dnešní horní sakristie byl zřejmě kapitulní dormitář, z něhož sestupovalo schodiště přímo do choru kostela, v němž konali členové kapituly společné modlitby od časných ranních hodin až do noci. Z komplexu se zachovaly krom už jmenovaných článků především severní a západní stěna s proslulými románskými okny s bohatou palmetovou výzdobou, naznačující císařskou inspiraci biskupovu. 

Svůj účel plnila stavba do přelomu 12. a 13. století, V té době kapitula ustoupila od společného života, a každý její člen začal bydlet samostatně, ve své vlastí rezidenci. Také biskup si postavil vlastní palác, který měl ležet za kostelem a viditelný z náměstí byl jen z poloviny. Ve starém paláci se následně usídlila katederní škola. V polovině 14. století byl na místě románské obdélníkové křížové chodby postaven čtvercový gotický ambit s rajským dvorem a studnou. Na stěnách ambitu se nachází cyklus pozdně gotických nástěnných maleb. Některé z nich (Klanění tří králů) jsou považovány za dílo Ulricha Apta z Augsburgu, žáka Albrechta Dürera. V letech 1435–1441 byla k severní zdi paláce přistavěna kaple sv. Jana Křtitele, původně sloužící jako kapitulní knihovna. Dodnes se v ní dochoval oltář sv. Prokopa, dva náhrobní kameny z první poloviny 16. století a nástěnné malby tzv. Olomouckého nebe s českými a olomouckými patrony.

V expozici Arcidiecézního muzea se dnes v kapli nachází mimo jiné i originál sousoší Olivetské hory, který je původně z kostela svatého Mořice. 

Památku objevili v roce 1866 a už od 19. století se mluvilo o tom, že by bylo dobré ji zpřístupnit veřejnosti. Po druhé světové válce proběhla rekonstrukce a prezentace, veřejnosti se objekt jako Přemyslovský palác otevřel v roce 1988. Už od roku 1962 byl spolu s dómem sv. Václava a dalšími významnými objekty v sousedství chráněn podle usnesení vlády ČSR č. 251/62 ze dne 30. 3. 1962 a podle nařízení vlády č. 262/1995 Sb. ze dne 16. 8. 1995, o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, zařazen mezi národní kulturní památky (NKP). V roce 2006 byl včleněn jako Zdíkův palác do Arcidiecézního muzea v Olomouci. V současné době pak probíhá další proměna a rekonstrukce.