Hrabáčovi, narozenému na jaře v olomoucké zoo, se daří dobře

Malý hrabáč, narozený 26. března už váží 24 kilogramů. Ve věku čtyř měsíců je sice stále závislý na matce, ale pokud bychom se pracovníků zahrady ptali na výživu, už není plně odkázaný na mateřské mléko. V popisu svého dětství měl sice přejít z mateřského mléka na červy, ale patrně ho zaujala gastronomie zoo a začal dříve konzumovat kaši. Poklidný průběh jeho vývoje hovořil pro to, aby se otec, který byl v zájmu úspěšného odchovu před porodem od partnerky oddělen, vrátil k mláděti a jeho matce. Učinil tak 29.července. Ale pár měsíců oddělené ložnice udělaly své, a prozatím spolu nespí a ani nespí.

„Těžko říct, komu odloučení vyhovovalo, ale věříme, že si k sobě, jakmile matka přestane kojit, zase cestu najdou.
Prozatím je důležité, že k žádným rodinným konfliktům zásadního charakteru nedochází a mládě vyrůstá mezi
oběma rodiči,“ dodává s úsměvem zooložka Libuše Veselá.

Jak probíhá chov v ZOO Olomouc?

Hrabáč patří mezi velmi vzácně chované druhy. Chová jej přibližně 25 evropských zoo, přičemž odchovává jej jen sedm zahrad.

"V Čechách se s ním můžeme setkat v Praze, ve Dvoře Králové, v Plzni a v Olomouci, kde chováme hrabáče od roku 2017 a kde se 26. března 2020 narodilo první mládě. Odchov tohoto druhu je velmi náročný a v letošním roce je olomoucké mládě zatím v naším republice jediné. Důvodů nezdaru při odchovu může být hned několik počínaje komplikacemi při porodu a těsně po něm přes nedostatečnou životaschopnost až po neopatrné zacházení ze strany matky. Život tohoto mláděte museli chovatelé tvrdě vybojovat, přesto si přejí, aby se příští rok narodilo další," prozradila mluvčí zoologické zahrady Iveta Gronská.

Obecné informace o hrabáčích

S tímto savcem se můžeme setkat v Africe, na jih od Sahary. Dospělec váží cca 60 kg, dožívá se přibližně 20 let. Jeho
biorytmus je oproti lidskému obrácený. Hrabáč přes den spí a aktivuje za soumraku, kdy běhá po krajině a vyhledává termity. Pomocí silných drápů rozhrabává termitiště a termitů samotných se zmocňuje lepkavým jazykem až 30 cm dlouhým a zpracovává je pomocí plochých zubů, které nemají kořeny a stále dorůstají. Tuto potravu je v zajetí podobně jako u mravenečníků nesnadné nahradit. Do jeho jídelníčku v zoo patří jemně rozmixovaná kaše z vařeného masa, granulí, žloutků, mrkve, banánů, rýže. Tou pravou pochoutkou jsou pro ně mouční červi.

Zajímavosti o hrabáčích

Zavalitý, téměř lysý savec, jehož tělo pokrývají řídké štětinky a končetiny jsou zakončeny dlouhými drápy, s ocasem klokana, protáhlým prasečím rypáčkem, ušima zajíce vypadá, jakoby si kreslíř vyhrál a smíchal několik zvířat dohromady. Varlata mají samci uložena v dutině břišní, tudíž je nesnadné určit pohlaví, doporučuje se proto analýza DNA. Uši dokáže sklopit podél hlavy a činí tak převážně ve spánku.

"Věříme, že zítra už samici hlava bolet nebude. Hezké dětství s mámou a s tátou, hrabáčku," přeje si Gronská.