Zoo na Svatém Kopečku získala cenu za odchov hrabáče kapského

V olomoucké zoologické zahradě se od 30. července radují z ocenění v soutěži Bílý slon. V kategorii odchov roku totiž zoo ze Svatého Kopečku zabodovala a díky narození hrabáče kapského získala druhé místo. Cílem soutěže není podpora soutěživosti mezi zahradami, ale poděkování chovatelům za jejich úspěchy. V letošním roce se do soutěže přihlásilo 14 zahrad a bylo vytvořeno 41 nominací. Zoo Olomouc se v kategorii savců se svým mládětem hrabáče kapského umístila na 2. místě.

„Narození mláděte kapského pro nás bylo radostí. Jeho odchov lze označit za práci týmovou. Podílela se na něm spousta trpělivých ošetřovatelů včetně matky samotné. Potěšilo nás, že jsme odrostlé mládě (*26. 3. 2020) mohli vyslat do světa, kde dělá radost v Bioparc - Zoo de Doué la Fontaine ve Franici,“ dodává ředitel olomoucké zoo Dr. Ing. Radomír Habáň.

„Celá myšlenka soutěže vznikla jako možnost poděkovat těm několika vzácným lidem, kteří i za cenu mnoha změn ve svém osobním životě, udělají vše pro záchranu odchovávaného mláděte,“ upřesňuje Jaroslav Svoboda, předseda Sdružení Česká zoo.

Jak probíhá chov hrabáče kapského v olomoucké zoologické zahradě?

Hrabáč se řadí mezi velmi vzácně chované druhy. V Evropě je v pětadvaceti zoo, mláďata se daří odchovat ve zhruba sedmi z nich.

„Když se podaří odchovat mládě, je to malý zázrak. Matka jej může zavrhnout, mládě nemusí být životaschopné, nesaje od matky, důvodů nezdaru může být hned několik. V Čechách bychom se s ním setkali v Praze, Plzni, Dvoře Králové a v Olomouci. Olomoucká zoo chová hrabáče od roku 2017. První mládě se narodilo 26. března 2020," prozradila mluvčí zoo Iveta Gronská.

Kdo je hrabáč kapský?

S tímto savcem se můžeme setkat v Africe, na jih od Sahary. Dospělec váží cca 60 kg, dožívá se přibližně 20 let. Jeho
biorytmus je oproti lidskému obrácený. Hrabáč přes den spí a aktivuje za soumraku, kdy běhá po krajině a vyhledává termity. Pomocí silných drápů rozhrabává termitiště a termitů samotných se zmocňuje lepkavým jazykem až 30 cm dlouhým a zpracovává je pomocí plochých zubů, které nemají kořeny a stále dorůstají.

„Tuto potravu je v zajetí podobně jako u mravenečníků nesnadné nahradit. Do jeho jídelníčku v zoo patří jemně rozmixovaná kaše z vařeného masa, granulí, žloutků, mrkve, banánů, rýže. Tou největší pochoutkou jsou však mouční červi," doplnila.

Hrabáč kapský je poskládaný z několika různých zvířat. Nebo tak alespoň vypadá

Zavalitý, téměř lysý savec, jehož tělo pokrývají řídké štětinky a končetiny jsou zakončeny dlouhými drápy, s ocasem klokana, protáhlým prasečím rypáčkem, ušima zajíce vypadá, jakoby si kreslíř vyhrál a smíchal několik zvířat dohromady. Varlata mají samci uložena v dutině břišní, tudíž je nesnadné určit pohlaví. K němu je tedy nutná analýza DNA. Uši dokáže sklopit podél hlavy a činí tak převážně ve spánku.