VZÁCNÉ PŘÍRŮSTKY V zoo mají dvě mláďata zubrů! Nový výběh je přiblíží lidem

Zubří stádo v olomoucké zoo na Svatém Kopečku se rozrostlo hned o dvě mláďata. „Zatímco první se narodilo v květnu, druhého jsme se dočkali až nyní v červenci, což je velice pozdě. Za celou novodobou historii chovu zubrů jsme v červenci vítali jen jediné mládě, to však počátkem měsíce,“ říká ošetřovatelka zubrů a jelenovitých olomoucké zahrady Nikola Schwanová.

„Rok 2026 je pro chov zubrů v olomoucké zoo velice významný. Počátkem června byl ve výběhu postaven nový seník i s krmelcem, tudíž se zvířata mohou krmit i přímo ve výběhu. To ocení především návštěvníci, protože se tak zubři zdržují ve výběhu daleko častěji než v minulých letech, a jsou tak přes den běžně k vidění,“ zve zoolog Zoo Olomouc Jan Pluháček.

Zoologická zahrada Olomouc začala chovatzubry v roce 1973. O třináct let později byl chov tohoto největšího divokého evropského kopytníka v zahradě ukončen. Obnovení se dočkal až v roce 2013, přičemž od této doby se v Olomouci narodilo 21 mláďat.

Změn se však dočká i samotné zubří stádo, které postupně zestárlo. Na podzim by jeho řady měl rozšířit nový chovný samec ze Zoo Bussolengo v severní Itálii, k němuž se přiřadí olomoucké mladé samice. Naopak letitá zvířata budou z chovu vyřazena. Zubři jsou totiž na malé ploše poměrně destrukční, a kdyby velikost stáda překročila únosnou mez, proměnili by svůj výběh v trvalé páchnoucí bahniště, což by nebylo vhodné ani pro zubry, ani pro návštěvníky.

TRIUMF MEZINÁRODNÍ OCHRANY DÍKY ZOO

Zubři – původní evropští velcí kopytníci začali být intenzivně loveni již ve středověku. V 16. století již přežívali jen v královských oborách a ve východních částech Evropy. Poslední divoce žijící evropský zubr byl ve volné přírodě vyhuben v roce 1919, na Kavkaze potom o osm let později v roce 1927. Naštěstí několik desítek zvířat přežívalo v oborách a zoologických zahradách.

Mezinárodní snaha o záchranu zubra začala již v meziválečném období. Zubr se stal prvním druhem divokého zvířete, pro který byla sestavena první plemenná kniha vůbec. Její první vydání publikované právě před sto lety registrovalo 56 posledních žijících jedinců. Od té doby šla zubří populace opět nahoru, s drobnou pauzou během druhé světové války. Již v roce 1952 byli zubři vypuštěni zpět do přírody, do Bělověžského pralesa na hranici Polska a dnešního Běloruska. Od té doby pokračoval úspěšný návrat zubrů do volné přírody v řadě evropských zemí. Díky řízenému a koordinovanému chovu, na němž se velkou měrou podílely evropské zoologické zahrady, byl zubr opět namnožen na několik desítek tisíc kusů a v roce 2020 byl vyřazen z Červeného seznamu ohrožených druhů Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN SSC).