Vědci z UP přišli s rychlejší metodou testování na koronavirus

Vědci z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (LF UP) vyvinuli nový typ rychlotestu, který zhruba za hodinu po odběru umí prokázat přítomnost koronaviru SARS-CoV-2 a odhalit infekci i u bezpříznakových jedinců v akutní fázi nemoci. Díky jednoduché aplikaci a nízkým nákladům může test doplnit současný diagnostický program a snížit šíření nemoci covid-19. Na vývoji vědci spolupracovali se společností Institute of Applied Biotechnologies (IAB) a již nyní mohou funkční testy nabídnout k pilotnímu testování při různých příležitostech včetně sportovních či kulturních akcí.

„V současné době se ukazuje, že klíčovým krokem v boji proti nemoci covid-19 bude rychlá identifikace jedinců, kteří jsou v infekční fázi nemoci a kteří mohou šířit virus na další osoby. Jsou to často mladí lidé, kteří nemají příznaky. Jsem rád, že se pracovníci naší fakulty významně podíleli na vývoji nového typu screeningového testu, který může významně pomoci kontrolovat šíření infekce a přispět k trasování, a to především mezi bezpříznakovými jedinci,“ uvedl děkan lékařské fakulty Josef Zadražil.

Do vývoje screeningového testu se zapojili výzkumníci Ústavu imunologie, který se této problematice a roli imunitního systému během a po prodělané nemoci covid-19 věnuje od začátku pandemie. Práci popisující klíčové vlastnosti testu publikovali v srpnovém vydání prestižního odborného časopisu Diagnostics. „Test umožní získat výsledky bez náročné izolace RNA, a to během zhruba hodiny od odběru. Tento test nemá ambice plně nahradit diagnostické prokázání viru, ale může pomoci najít bezpříznakové osoby s akutní infekcí, které se nejvíce podílí na šíření viru,“ objasnil přednosta ústavu Milan Raška. Test má dostatečnou citlivost a je vhodný pro akutní fázi nemoci, která je pro přenos mezi jedinci nejdůležitější. Naopak neprokazuje jedince, kteří již infekci prodělali v minulosti.

Testování je snadné, rychlé a levné

K provedení testu je potřeba provést výtěr z nosu odběrovou štětičkou. Ta se následně uzavře do mikrozkumavky se speciálním médiem. „Poté se virus inaktivuje zahřátím, takže ztrácí svou infekční schopnost, a ihned se provede vyhodnocení pomocí PCR techniky. Test je velmi snadno proveditelný pro laboratorní personál i zaškolené studenty se zkušeností s PCR,“ přiblížila postup Regina Fillerová, která se na vývoji testu podílela.
Díky nízké ceně a rychlosti je možno testování pravidelně opakovat. „Další velkou výhodou je to, že si odběr může provést každý sám, což eliminuje riziko nákazy odebírajícího personálu.

V případě využití testu na větších společenských či sportovních akcích by byl přítomen odběrový personál vybavený ochrannými pomůckami. Test může významně přispět ke zmírnění strachu z této nemoci a omezit restrikce v kultuře, cestování a sportu v nadcházejících měsících. Myslíme si, že by mohl doplnit současné diagnostické schéma a zpomalit šíření viru,“ řekla vedoucí univerzitního řešitelského týmu Eva Kriegová. Podle ní výzkumníci test vyzkoušeli u desítek dobrovolníků a odhalili případy bezpříznakové infekce, u kterých doporučili diagnostické vyšetření. To jejich výsledky potvrdilo.

„Naše současné řešení umožní rychlé testování covid-19 za rozumnou cenu téměř kdekoliv – před návštěvou koncertu, na letištích, sportovních utkáních nebo kulturních akcích, ale také na svatbách nebo v klubech. Uvažujeme i o možnosti mobilní laboratoře, kterou by si zájemci mohli objednat a získali by tak komplexní řešení od odběru až po zjištění výsledku. V současné době probíhá fáze validace testů, ale již nyní můžeme funkční testy nabídnout k pilotnímu testování při různých příležitostech,“ objasnil Petr Kvapil z privátní firmy IAB, která s olomouckými akademiky spolupracuje už od roku 2015, kdy vznikl společný projekt OLGEN mezi LF UP a Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava.

Imunitní systém po prodělané nemoci covid-19

Kromě vývoje rychlých testů pro prokázání nového koronaviru se na Ústavu imunologie věnují také výzkumu změn imunitního systému po prodělané infekci. „Projekt vznikl ve spolupráci s lékaři z Plicní kliniky LF UP a FNOL a jeho cílem je určit změny buněčné imunity, tvorby protilátek a vliv genetické výbavy na akutní a dlouhodobé plicní postižení a výskyt infekcí v post-covid období,“ doplnil Raška. Na této aktuální problematice pracují také odborníci a studenti stávajících oborů i nových studijních programů Imunofarmakoterapie a Bioinformatika a výpočetní biologie, které se letos na ústavu nově otevírají.