Úřad práce: V případě pendlerů platí stále stejné podmínky

V případě lidí dojíždějících za prací do zahraničí platí i nadále dosavadní podmínky, pokud jde o podávání žádostí o některou z nepojistných sociálních dávek, zprostředkování zaměstnání nebo podporu v nezaměstnanosti. Mimořádná opatření kvůli pandemii nemění použitelné právní předpisy, respektive státní pojištění.

Poskytování dávek v nezaměstnanosti u migrujících osob řeší Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Základním pravidlem je, že migrující pracovníci spadají pod sociální systém toho státu, na jehož území pracují. Podle čl. 65 nařízení č.883/2004 je možné, aby tito zaměstnanci ve výjimečných případech žádali o dávky v nezaměstnanosti i od jiného státu, než je stát jejich posledního zaměstnání. Tato výjimka se vztahuje na příhraniční pracovníky, tzv. pendlery. Těmi jsou mimo jiné osoby, které si zachovají zázemí v jednom státě a na omezenou dobu se přesunou za zaměstnáním do jiného státu, zatímco jejich obvyklé bydliště – tzv. centrum zájmů - zůstává zachováno v původním státě. Jinak řečeno – jedná se o lidi, kteří dojíždějí denně či týdně za prací do jiného členského státu EU a zároveň bydlí v ČR.

Pokud příhraniční pracovníci o práci v zahraničí přijdou, mohou žádat o dávky v nezaměstnanosti pouze ve státě bydliště. Ten zohlední pro přiznání podpory v nezaměstnanosti jejich zahraniční zaměstnání a výši podpory vypočítá z jejich tamního výdělku. V případě ztráty zaměstnání si tedy mohou podat na ÚP ČR „Žádost o zprostředkování zaměstnání“ a „Žádost o podporu v nezaměstnanosti“. Žádosti je možné podávat i jinak než osobně. Podrobnější informace se dají najít na stránkách Úřadu práce.

Základní podmínkou pro nárok na výplatu podpory v nezaměstnanosti je získání doby důchodového pojištění zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností v délce alespoň 12 měsíců za poslední 2 roky. Tuto podmínku lze splnit i započtením náhradní doby zaměstnání. Do zákonem požadované doby se započte i doba pojištění/zaměstnání získaná v jiných členských státech. Jestliže tedy pendler přijde o práci poté, co dojížděl 6 měsíců do Německa a předtím pracoval 6 měsíců v ČR, započtou se obě doby. Doba se prokazuje formulářem PDU1 vystaveným v členském státě EU, kde dotyčný pracoval. Toto potvrzení vydává příslušná zahraniční instituce. Informace o tom, jak získat formuláře PDU1 z jednotlivých zemí EU jsou dostupné na webu ÚP ČR.

Pokud jde o dávky hmotné nouze, musí být splněna podmínka bydliště na území ČR a trvalého pobytu na území ČR. Na dávky nevzniká nárok automaticky. Žadatel musí splnit zákonem dané podmínky. Jednotlivé žádosti ÚP ČR posuzuje vždy individuálně a s ohledem na situaci konkrétního klienta.

Jak jsou na tom rodinné dávky?

V případě tzv. rodinných dávek, tedy některých dávek státní sociální podpory, např. přídavku na dítě, rodičovského příspěvku, je ve standardní situaci tím, kdo dávku vyplácí stát, ve kterém dotyčný pracuje a odvádí pojistné. Stát bydliště (ČR) pak poskytuje doplatek, pokud by jeho dávky byly vyšší. Tak například žena pracující v Německu s trvalým pobytem v ČR, pobírá koordinované rodinné dávky v SRN. V případě, že zaměstnání v jiném členském státě skončí, přechází u osob s obvyklým bydlištěm v ČR příslušnost k posouzení dávkových nároků na ČR. 

Žádosti o tyto dávky je možné podat i ve státě, který není příslušný k výplatě, např. ve státě bydliště, tedy v ČR. Stát, který není příslušný, poté žádost (elektronickou cestou) předá státu příslušnému, který dávku vyplatí. V ostatních případech jsou pendleři oprávněni požádat o dávky v ČR. U dávek, které nepodléhají aplikaci koordinačních právních předpisů Evropské unie (např. příspěvek na bydlení), je žádost uplatňována podle vnitrostátních podmínek, tedy ve státě trvalého pobytu a bydliště.

Žádosti se dají podat také elektronicky

Úřad práce ČR přistoupil v souvislosti s aktuální situací k organizačním změnám, které omezují osobní kontakt s veřejností. Ten je možný pouze po předchozí dohodě. Cílem je eliminace rizika šíření nákazy koronavirem v případě klientů i samotných zaměstnanců úřadu. ÚP ČR proto apeluje na klienty, aby žádosti a jiné podklady zasílali jinou cestou. Mohou je podávat elektronicky prostřednictvím datové schránky, emailem, poštou nebo odevzdat do schránek umístěných obvykle při vstupu na příslušné kontaktní pracoviště ÚP ČR, případně na jiném viditelně označeném místě.

Pokud klienti využijí možnost podání e-mailem, není nutné, aby měli zaručený elektronický podpis. Přílohou takového emailu může být sken/fotografie s dokladovanou skutečností (např. sken/fotografie žádosti o dávku s podpisem, sken/fotografie uhrazených nákladů na bydlení). Pokud člověk touto cestou požádá o jakoukoli podporu/dávku vyplácenou Úřadem práce ČR, je třeba do žádosti uvést také telefonní a emailové spojení. Zaměstnanci ÚP ČR jej tak, v případě nutnosti, mohou kontaktovat a předejít případným nesrovnalostem. Další praktické informace pro občany jsou k dispozici na webových stránkách Úřadu práce ČR.

Podrobné informace, jak postupovat v konkrétních situacích nebo jak řešit konkrétní problémy, sdělí zájemců EURES poradci. Lidé vracející se z ciziny, včetně pendlerů, se na ně mohou obracet s dotazy týkajícími se jak oblasti zaměstnanosti, tak i nepojistných sociálních dávek. Kontakty na jednotlivé EURES poradce jsou dostupné zde.

K dispozici je hned několik kontaktů

V neposlední řadě je zájemcům k dispozici i Call centrum ÚP ČR. Jeho operátoři jsou tazatelům k dispozici denně, a to v pondělí a ve středu od 8 do 17 hodin, v úterý a ve čtvrtek od 8 do 15 hodin a v pátek od 8 do 13 hodin na telefonním čísle 844 844 803. Zájemci mohou své dotazy posílat také elektronickou cestou na e-mail kontaktni.centrum@mpsv.cz či callcentrum@mpsv.cz. V případě dotazů týkajících se rodičovského příspěvku pak na e-mail rodicak@uradprace.cz. Lidé mohou do Call centra ÚP ČR psát a volat i v případě, že budou potřebovat radu týkající se vyplnění potřebného formuláře, zprostředkování zaměstnání, evidence na ÚP ČR, podpory v nezaměstnanosti nebo rekvalifikace. Vzhledem k povinnosti mlčenlivosti mohou operátoři poskytovat informace v obecné rovině. Pokud někdo potřebuje řešit konkrétní záležitosti, je třeba obrátit se na příslušné kontaktní pracoviště ÚP ČR.