Roztančené náměstí Republiky
Možná si vzpomenete, když před 4 lety uzavřel pražský pirátský primátor část Smetanova nábřeží. V…
09. 02. 2024 - 09:25
Rok se s rokem sešel a máme tu zase přijímací zkoušky na střední školy. Jistě si všichni pamatujeme, jaké zmatky a problémy provázely tuto proceduru v loňském roce. Tištěná i digitální media vyvolala tehdy v uchazečích o přijetí pocit, že je míst na středních školách v naší zemi málo. V mnoha rodinách vypukla panika a rodiče i děti byly vystaveni dosud nevídanému tlaku. Bohužel, tato informace, sdělovaná plošně, byla pravdivá jen v Praze a v jejím okolí. Ve většině krajů byla situace naprosto normální.
Ministr školství musel na tuto situaci reagovat a dlužno říci, že postupoval v zásadě správně. Prvním, naprosto rozumným krokem byl příslib digitalizace celého procesu přijímacího řízení, druhým, dle mého názoru krokem diskutabilním, bylo zvýšení počtu přihlášek ze dvou na tři. V čem tedy spočívá potenciální problém? Obojí přece působí smysluplně. Širší možnost volby budoucí školy vypadá velmi demokraticky a digitalizace je v současné době záležitostí naprosto logickou. Skoro by se chtělo říci, včera bylo pozdě.
No, problém je právě v souběhu obou kroků. Vše závisí na perfektní funkčnosti nového digitálního systému a důvěře občanů v něj. Jak ukázalo nedávné spuštění aplikace pro digitální doklady, zavádění novinek náš stát moc neumí. Pokud digitální přihlášky neuspějí, a to je v současné době velká neznámá, může to být naprostá pohroma pro jednotlivé střední školy. Zatím co ty největší v loňském roce administrovaly v průběhu šesti týdnů kolem šesti set přihlášek, a věřte, že je to v naší byrokratické zemi velmi složitý proces, letos musí stihnout odhadem tisícovku přihlášek za necelé tři týdny. Při stejném počtu pracovníků na sekretariátech a s povinností udržet školy v řádném chodu. Již nyní je zřejmé, že se spuštění nového systému moc nepovedlo. Nezbývá než doufat, že dojde k rychlé nápravě, a přijímací řízení nakonec skončí dobře. Je to především v zájmu nás občanů, ale také v zájmu jednotlivých škol a hlavně v zájmu našich dětí.
Na závěr mi dovolte krátké zamyšlení. Proč každý ministr školství musí přijít s něčím novým a přelomovým, za každou cenu, jen aby předvedl svou výjimečnost? Naše školství se tak nachází ve stavu permanentní reformy, která mu neumožní přirozenou evoluci. Jednotlivé změny často vstupují v platnost bez dostatečné komunikaci přímo s těmi, kteří školství utvářejí, tedy s kantory. Bylo by krásné, kdyby se všechny relevantní politické síly shodly na potřebách a směrování našeho školství. Vždyť tady přece nejde o politiku, ale o budoucnost našich dětí.
Radim Slouka
ředitel Slovanského gymnázia v Olomouci
Možná si vzpomenete, když před 4 lety uzavřel pražský pirátský primátor část Smetanova nábřeží. V…
O sloučení divadla a filharmonie se veřejně debatuje již zhruba rok a půl, více než rok přitom…
Média zaplnila zápletka kolem odvolání ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše a odchodu Pirátů z…
Po krajských volbách v Olomouckém kraji, kde se nakonec zformovala koalice ANO a SPD, se opět…
Před dvěma týdny zasáhly Českou republiku silné deště, které vyvolaly velké povodně s obrovskými…
Olomoucký kraj není jen zemědělská Haná a hornaté Jeseníky. Díky mnoha šikovným lidem je to kraj s…